Naší profesí žijeme, a proto jsou nám blízké příběhy lidí, kteří svoji práci také milují. Přečtěte si krásnou vzpomínku člověka, který se k vodařině dostal proti své vůli, a přesto si ji zamiloval. Děkujeme panu Radimu Výtiskovi ze SmVaK Ostrava a.s. , že se s námi podělil o svoje zážitky a pocity. Moc si toho vážíme.
„Vše podstatné začalo mým návratem z vojny, kdy jsem proti své vůli nastoupil do vodáren jako elektrikář. Původně jsem chtěl zůstat ve VŽKG Vítkovice, ale po dlouhých, těžkých debatách a hádkách s mým tátou, který byl vedoucím a řešil podstav elektrikářů, jsem se nakonec podřídil otcovské autoritě. Mimochodem, dnes jsem mu za to neskonale vděčný :-).
Někdy kolem roku 1992 mne poslali poprvé na školení trasování potrubí a kabelů. Byla tam i osádka měřicího vozu a jelikož ten mladší zrovna odcházel do soukromého sektoru, hledala se za něj náhrada. Oslovili mě, jestli bych nešel pracovat na měřicí vůz. Kývl jsem na to a navzdory minimální znalosti trasování potrubí jsem tam v době rozdělení republiky nastoupil.
Na pravidelném školení pátračů se kdysi promítalo video, které se mi po letech podařilo získat a na které se teď můžete podívat i vy. Tímto chci vzdát poctu tomu staršímu pánovi na ukázce, panu Miroslavu Čížkovi, který mne vše podstatné po celých následujících sedm let učil. Já byl v podstatě pole neorané :-). Pan Čížek byl borec. Dodnes čerpám z jeho znalostí, postupů, aplikace logického myšlení…
Letos tomu bude 20 let, kdy se mu v práci zastavilo srdce a zemřel vlastně uprostřed poruch. Napadlo mne při tomto smutném výročí, že je to dobrá vzpomínka na Mirka, který byl tady na Ostravsku jeden z prvních (ne-li první), kteří se aktivně poruchami a vším kolem nich zabývali.“
Když už jsme v tom vzpomínání, získali jsme i archivní instruktážní poslechové soubory, jak rozeznat skryté poruchy na vodovodním potrubí. Poslechnout si můžete první i druhou část.
I my vám přejeme hodně zdaru při jejich odhalování!
Další příspěvky
